Miluju Need for Speed. Jak nemilovat? Možná, že ze všech arkádových závodních sérií se žádná z nich neprokázala jako odolná jako tato: tato série, která se narodila v roce 1994, stále přitahuje pozornost, i když už není tak populární. Jak však i pouliční závody. Ale EA nadále věří v IP a jsem za to velmi rád. Je pravda, že i pro mě je těžké říci, jak se mám cítit z takových vydání, jako je Need for Speed: Hot Pursuit Remastered.
Need for Speed: Hot Pursuit je skvělá hra. Ne všichni fanoušci série mají z Criterion Games dobrý pocit, ale neměl jsem žádné stížnosti. That Hot Pursuit, Most Wanted byly cool, i když ne klasiky žánru. Nejpopulárnější z té doby však zůstává Hot Pursuit, který vyšel přesně před deseti lety.
Na rozdíl od modernějších zástupců série je Hot Pursuit extrémně jednoduchý. Její svět není plný ikon a úkolů a není zde žádná zápletka jako taková. Hráč je nabídnut, aby se ujal dvou rolí – pouličního závodníka a policisty. Jeden uteče a druhý podle toho dohoní. A to je vše.
Přečtěte si také: Recenze Need for Speed: Payback – House of Cards
Genialita spočívá v této jednoduchosti. Po odříznutí všeho přebytku nám Criterion poskytl skutečně hazardní závod, kde závody netrvají dlouho a kde není žádná výplň. Nemůžete se bezcílně toulat ulicemi města, ale rovnou si díky mapě otevřít novou misi. Čím více splněných úkolů, tím vyšší hodnost a tím více aut můžete odemknout. Je to v podstatě stejný vzorec jako Burnout Paradise.
Neobešlo se to ale bez inovací: svého času se zde poprvé objevil prvek „sociálního multiplayeru“ zvaný Autolog. V podstatě se jedná o systém, který vám umožní pohodlně měřit úspěchy s přáteli a neustále je napadat. V tomto případě jde o velmi logické doplnění. Mimochodem, v remasteru se tento prvek ještě zlepšil, novinka totiž podporuje multiplatformní hraní, čili své úspěchy můžete porovnávat se všemi. Ve skutečnosti je mírně aktualizovaný Autolog pravděpodobně hlavním důvodem aktualizace, protože všechno ostatní... no, moc se toho nezměnilo.
Přečtěte si také: Need for Speed: Heat review
Vím, o čem mluvím: není to tak dávno, těsně před oznámením remasteru, spouštěl jsem Hot Pursuit na PS3. I přes svůj věk vypadal stále skvěle a upřímně řečeno nepotřeboval žádný remastering. Zejména na PC – v případě konzolí lze slovo „remaster“ snadno nahradit „re-release“ a málokdo si toho všimne.
Takže ano, zde se dostáváme k závěru, že Need for Speed: Hot Pursuit Remastered existuje většinou pro konzolové hráče, kteří byli dříve nedostupní. Štěstí mají především majitelé Nintendo Switch – závodění je na hybridní konzoli obecně velmi obtížné.
I přes svůj věk vypadá Hot Pursuit skvěle. To ovšem není zásluha remasteru – samozřejmě se může pochlubit vylepšenými texturami a rozlišením, ale zásadně se mění jen málo. Hra je rozpoznatelná a vypadá jako velmi cool vydání z doby před deseti lety. Nepadne do oka a ničím neohromí. Snad hlavním zklamáním je špatná optimalizace. Základní PS4 a Xbox One max. 30 fps, což je velmi málo – zvláště proti Burnout Paradise 60. Pro verze jsou lepší, ale ani tam nečekejte plynulé 4K. Co se týče nejnovějších konzolí, tak pro ty jako takové chybí podpora - Hot Pursuit se spustí, ale to je vše, nepotřebujete 120 fps, jako v případě Dirt 5.
Verdikt
Stylové, dobrodružné a přesto lahodící oku Need for Speed: Hot Pursuit Remastered potěší veterány i nové hráče, ale remaster jako takový si zvláštní pochvalu nezaslouží. Práce bylo odvedeno minimum, ale stále platí, že čím více lidí si může sáhnout na klasiku žánru, tím lépe.