Město Čchung-čching na jihozápadě Číny, kde se předpovídají mlhy na více než třetinu roku, není pro solární elektrárnu ideální. Brzy se zde ale objeví první experimentální instalace v zemi pro testování revoluční technologie, která Číně umožní vysílat a přijímat silný energetický paprsek z vesmíru – podle vědců zapojených do projektu zhruba za deset let.
Sběr energie ze slunce a její přenos na Zemi pomocí obrovské infrastruktury na oběžné dráze byl považován za sci-fi, ale podle plánu čínské vlády do roku 2030 země umístí do vesmíru solární elektrárnu o výkonu 1 MW.
A do roku 2049, kdy Čínská lidová republika slaví 100. výročí, se celková kapacita stanice nebo stanic zvýší na 1 GW, což odpovídá největšímu jadernému reaktoru současnosti. Projektování solární elektrárny na přenos energie na Zemi začalo před třemi lety, stavba elektrárny byla dočasně zmrazena, ale před pár měsíci byla obnovena. Obecně byly v posledních několika desetiletích po celém světě navrženy různé formy solárních elektráren, ale kvůli vážným technickým problémům zůstaly pouze teoretické.
Na vývoji se podílejí vědci z Chongqing University, úřady jejich projekt podpořily poté, co byl stanoven cíl dosáhnout do roku 2060 neutrální uhlíkové stopy. Přenos energie z orbitální stanice na vzdálenost 36 tisíc km bude díky absenci mlhy a oblačnosti úspěšný, elektrárna bude 24 hodin denně přijímat světlo a vyrábět ho na elektřinu. Ztráty v atmosféře budou pouze 2 %.
Podle plány vědců, první stanice bude spuštěna v roce 2030 s výkonem 1 MW, za devět let se plánuje její navýšení na 1 GW.
Navzdory velkolepým plánům existují obavy. Jedním z nich je, že přenos mikrovlnné energie poškodí zdraví místních obyvatel, stejně jako silné rušení elektroniky a bezdrátových komunikačních kanálů. Všechny tyto otázky budou studovány během experimentů.
Kosmická solární technologie hraje důležitou roli v plánech čínského rozvoje vesmíru, protože bude stimulovat vývoj široké škály pokročilých technologií, včetně supertěžkých raket, hypersonických vesmírných letadel, budování masivní orbitální infrastruktury a zbraní s řízenou energií.
Přečtěte si také:
- Čínská komerční raketa selhala při startu na oběžnou dráhu
- Čína dodá vzorky půdy z odvrácené strany Měsíce na Zemi v roce 2024