Astronomové analyzovali data získaná sondou Dawn v letech 2015 až 2018. Výsledky naznačují, že pod povrchem Ceres je slaný oceán. Je také možné, že nebeské těleso bylo geologicky aktivní ještě nedávno.
Sonda Dawn obíhala Ceres, trpasličí planetu a největší známý objekt v pásu asteroidů, od roku 2015 do roku 2018, dokud jí nedošlo palivo. V závěrečné fázi operace vstoupil Dawn na oběžnou dráhu pouhých 35 km nad povrchem Ceres. Jeho cílem bylo analyzovat strukturu kráteru Occator, protože vědci si již dříve všimli na jeho povrchu usazeniny solí, které se tam pravděpodobně dostaly z podpovrchového oceánu.
V první fázi práce astronomové analyzovali gravitační data s vysokým rozlišením, snímky z přístroje a zjistili, že hluboko pod kráterem Occator je obrovská zásobárna slané vody. Vědci naznačují, že dopad nebeského tělesa, které vytvořilo kráter Occator, mohl způsobit vzestup slaných vod na jeho povrch.
V jiném článku vědci oznámili objev hydratovaných chloridů v centru Cerealia facula, světlé skvrně v centru Occatoru. Protože tyto soli velmi rychle dehydratují, autoři naznačují, že slané vody mohou stále stoupat. To znamená, že hluboko uvnitř trpasličí planety stále může být rezervoár kapalné vody.
Poté vědci studovali složení kůry Ceres. Předpokládali, že trpasličí planeta zažila období kryovulkanické aktivity, která začala asi před devíti miliony let a pokračovala až do nedávné doby. V samostatném článku astronomové ukázali, že kopce v kráteru Occator mohly vzniknout po zamrznutí lávových proudů po dopadu nebeských těles na povrch Ceres. To naznačuje, že kryogenní procesy jsou možné nejen na Zemi a Marsu, ale také na Ceres.
Ve dvou dalších studiích vědci prokázali, že taveniny bohaté na vodu a sůl na povrchu planety se liší od těch na Marsu, pokud jde o složení a velikost. Astronomové si jsou také jisti, že některá ložiska v kráteru Occator měla různé zdroje.
Přečtěte si také: