Root Nation má opravdu rád jak herní monitory, tak monitor pro práci. Ale s ohledem na množství tiskového materiálu, kterým štědře obdarováváme naše čtenáře, se nenápadně vkrádá otázka – co většina pojmů souvisejících s monitory znamená? Série článků RN FAQ by měl na takové otázky odpovídat. Tentokrát se ale zaměříme výhradně na to, jak vybírat monitory pro pracovní potřeby – herní modely zvážíme později. A protože nápad na článek předložila společnost Philips, jako příklad použijeme jeho monitory.

Jak vybrat monitor do práce?

Nejprve důležité upřesnění. V článku se budu zabývat dvěma hlavními typy monitorů pro práci, z nichž prvním jsou obchodní monitory. Mám jimi na mysli modely pro spíše stereotypní, ale nesmírně potřebné úkony, jako je úprava textových dokumentů, grafů a tabulek. To jsou základní potřeby každého kancelářského pracovníka a zařízení s důrazem na ně by měla být především spolehlivá, pohodlná pro oči a maximálně chráněná (složitá webová kamera např. Philips 272B7QPTKEB).

Dalším typem monitorů, které patří do pracovního segmentu, jsou multimediální modely. Zaměstnávají lidi, kteří provádějí jemné úpravy video souborů a obrázků, fotografií, kreseb atd. – lidi, kteří pracují s barvami. Opět ve správné barvě. Mají různé potřeby, potřebují co nejkvalitnější podání barev, nejpřirozenější obraz, nejpřesnější kalibraci – obecně obdoba hry Crysis ze světa monitorů.

Požadavky na business monitory a na multimediální modely jsou různé, téměř opačné – ale všechno jsou to „pracanti“ a lidé díky nim vydělávají. Stojí za to si to zapamatovat a při výběru nového modelu neváhejte předstírat své osobní požadavky.

Rozlišení a úhlopříčka monitoru

Jak v oblasti podnikání, tak z hlediska multimédií je dnes u monitoru nejdůležitější rozlišení, neboli rozlišení. Tedy počet pixelů vertikálně a horizontálně. Zvídavý, ale nepříliš zkušený čtenář poznamená – proč nezvětšit jen úhlopříčku, skutečnou velikost displeje? Větší velikost znamená, že se tam vejde více informací, že?

Ano i ne. Zde je situace stejná jako u nových a výkonných procesorů – jakoby se ochlazovaly a ochlazovaly, ale spotřeba energie je buď stejná, nebo klesá. Tam je podstata ve velikosti čipu a v případě monitorů jde o skutečnou velikost pixelu. Stejný ukazatel PPI, kterým se děsivě chlubila Apple s jejich Retina displeji. Čím méně pixelů se vejde do centimetru čtverečního, tím více informací může tento centimetr zobrazit bez obětování kvality – bez žebříků, zkreslení a tak dále. Příklad je níže.

Obyčejný monitor pro práci s úhlopříčkou 23 palců a rozlišením 1920x1080 bodů (například v nestárnoucí klasice Philips 239C4QHWAB) vám umožní pracovat bez zvláštních problémů, ty jsou nyní zlatým standardem – pro základní kancelářské úkony již nejsou potřeba. Vyplatí se však udělat krok až k úhlopříčce 31 palců a rozlišení 4K (Philips UltraClear 328P6VJEB), a najednou se jich na obrazovku vejde 4x víc! Některý report o délce tuctu stránek lze vidět najednou a celý, bez nutnosti rolování dolů. Nebo pro fanoušky multitaskingu můžete na jeden displej umístit prohlížeč, kancelářské programy a otevřený hovor Skypea neztratit ani procento účinnosti!

Zakřivení a poměr stran

Další je poměr stran monitoru. Evoluce se s tím vypořádala dost kostrbatě, postupně snižovala výšku ve prospěch šířky. Nejstarší, ale stále se s ním setkáváme, je poměr 4:3 – téměř čtverec. Následuje 16:9, zlatý standard. A monitory s poměrem stran 21:9 našly své místo až ve vyšší cenové kategorii. Ten druhý je téměř dvakrát širší než 4:3!

Zakřivení monitoru do značné míry závisí na poměru stran. Největší smysl má ohýbat monitory s poměrem 21:9 a takové krásné jsou docela ergonomické – zakřivení sleduje přirozenou trajektorii lidského oka a v obrovských prostorech se mnohem snáze pracuje. Problém je, že zakřivené modely nejsou vhodné pro fotografy, protože obraz vizuálně zkreslují – každopádně při úpravách. Při prohlížení hotového snímku je to profesionálům v podstatě jedno. Jsou to profesionálové, umí.

Typy matic

Neuvěřitelně důležitým faktorem při výběru monitorů je matrice. Ne, ne ten s Neo, myslím strukturu každého pixelu. Na pultech obchodů najdete tři hlavní typy matric: TN (TN + Film), IPS a VA. První typ je zajímavý tím, že se vyskytuje buď na nejlevnějších monitorech pro práci nebo na nejdražších monitorech na hry. Proč - odpovíme v dalším článku.

Aktuálně nás zajímají IPS a VA. Pravděpodobně jste slyšeli o IPS-maticích, jsou téměř univerzálně instalovány na smartphony. VA-matice je jednou z variant IPS, rozdíly mezi nimi, i když minimální, jsou obsaženy v samotném základu - ve struktuře pixelů. Ten samý, který v řádech statisíců tvoří displej monitoru.

Každý pixel v takové matrici se skládá ze tří podlouhlých tekutých krystalů – červeného, ​​zeleného a modrého. Tedy červená-zelená-modrá, neboli RGB. Jelikož jsou krystaly podlouhlé, jsou v různých matricích uspořádány různě. Ve VA jsou umístěny vertikálně, odtud název - Vertical Alignment. V IPS jsou umístěny pod úhlem, odtud název In-Plane Switching.

IPS vs. VA

Vlivem sklonu krystalů se mění i vlastnosti matric. VA monitory mají vynikající barevnou hloubku a kontrast, ale pod úhlem značně zkreslují obraz. IPS monitory - naopak jejich pozorovací úhly jsou skvělé (178 stupňů, připomínám), ale podání barev, kontrast a další podobné parametry jsou na tom trochu hůř.

Uvědomte si, že neříkám, že jsou špatné - mluvíme jen o drobných rozdílech, drobných detailech, kterým by profíci nebo ctižádostiví profíci měli věnovat pozornost. Nejvýnosnější je instalovat matice VA na multimediální monitory, kde je důležitá maximální čistota obrazu, ale zde je další důležitý bod - matice VA jsou obvykle dražší a znatelně dražší. Pokud tedy nepotřebujete vytvářet lesklou obálku pro příští číslo Vogue, bude vám IPS matrice, která je dnes již obecně vybavena monitorem pro práci, dokonale vyhovovat.

Také aplikace - protože technologie VA je v současnosti nejslibnější, aktivně se vyvíjí a zdokonaluje. Například pozorovací úhel některých monitorů dosahuje 178 stupňů, jako u IPS (Philips P Linka 275P4VYKEB/00). Cena je však stále mnohem vyšší.

Barevné podání monitorů

Zaměřme se na barevné podání pro jeden odstavec. Existují tři hlavní standardy barevného gamutu – sRGB, Adobe RGB a NTSC. Prosím lidi se slabými nervy a lidi alergické na nudná čísla, aby další odstavec vynechali, protože hrozí, že budete zívat nezájmem. Byl jsi varován:

Pokud vezmeme standard CIE (vytvořený v roce 1931 a stále aktuální) jako referenční pokrytí barev viditelných okem, pak standard sRGB pokrývá 35 % CIE, Adobe RGB – až 50,6 % s důrazem na modrou a zelené odstíny a NTSC – 54,2 %.

Aby to bylo jasnější, čím vyšší jsou čísla sRGB/Adobe RGB/NTSC, tím lepší bude přenos barev v blízkosti monitoru. Pokud bude na určité úrovni – řekněme 90 % sRGB – bude monitor pro kancelářské potřeby více než použitelný. A pro tvůrce mediálního obsahu mají modelky rádi Philips 276E8FJAB, které jsou schopny vydávat 132 % gamutu sRGB.

Nemyslete si, že překročení 100 % je v tomto případě něco špatného nebo nesmyslného. Dovolte mi připomenout, že 100 % barevného rozsahu gamutu sRGB je pouze 35 % z celkové rozmanitosti barev, které naše oči vidí. Čili pro naprosto dokonalé barevné podání monitoru bude potřeba asi 300 % gamutu sRGB.

Barevná hloubka, standardní a skutečná

Také v několika slovech řeknu o hloubce barev. Měří se v bitech a ukazuje, kolik barev může každý pixel zobrazit. Například existuje klasický vtip o tom, že manželka má čtyři laky na nehty s velmi podobnými barvami. Manželka dokáže rozlišovat mezi mareno a solferino a vínovou a rubínově červenou, ale pro manžela jsou to všechno jen červené laky. Dobrý monitor by měl ukazovat stejné odstíny červené.

Většina moderních podnikových monitorů je 15/16/18bitová – jedná se o tzv. HighColor standard a na zobrazení od 32 768 d to stačí.asi 262 144 různých barev. nicméně profesionální monitory pro práci s grafikou mají standard TrueColor - jsou 24bitové a schopné zobrazení 16 777 216 barev. 24bitové monitory jsou samozřejmě dražší, mnohem dražší než obyčejné a běžný kancelářský pracovník nemusí rozlišovat mezi Solferinem a šíleným - proto je 18bit na firemní monitory docela dost.

Matematika je však ošemetná věc a ve skutečnosti se barvy pro monitory skládají ve skutečnosti ze tří gradací. Ty jsou 6bitové, pro kancelářskou práci a nic víc, 8bitové – střední třída, a 10bitové – pro práci s grafikou. Doporučuje se požádat o takové údaje v obchodě - pokud si samozřejmě vyberete pouze na základě tohoto ukazatele.

Bezpečnost a hezké věci

V poslední době se stalo relevantních několik dalších detailů - zabezpečení a další funkce. Před pár lety byly webkamery na pracovištích, a dokonce i doma, bezostyšně nabourány zločinci a důvěrné informace jednoduše unikaly kanálem. Monitory pro práci jako Philips 272B7QPTKEB vybavena výsuvnou webovou kamerou, která se při nečinnosti jednoduše vypne a schová se do pouzdra. Hodně štěstí při rozbití!

Pro doplňkové funkce zařazuji např. USB huby v noze nebo přímo v těle zařízení jako u modelu B-řada 241B7QUPEB. Zdá se to jako maličkost, ale čím více, ehm, pracujete na svém pracovišti, tím méně chcete sahat pod stůl a šmátrat po pracovním flash disku z pracovního počítače. A tak - přímo k monitoru jsem připojil úložné zařízení, nebo domácí klávesnici, nebo myš, nebo ventilátor. To je samozřejmě relevantní, pokud pracoviště nemá na stole vystavený USB hub a k tomu ještě funkční – ale přiznejme si, kdo má v dnešní době takový luxus?

Ponořovat se do jemností, jak si vybrat monitory pro práci, by bylo dlouhé a matoucí, ale bylo by to málo platné. Základy jsem popsal, je relativně snadné si je zapamatovat, což znamená, že je pravděpodobnější, že si pro sebe vyberete správně. A pokud vás zajímají další části RN FAQ, zde jsou:

• Herní myši a hlavní otázky o nich
• Procesory pro chytré telefony, jejich výkon, přetaktování a srovnání
• Různá přední video rozhraní, jejich vlastnosti a jemnosti
• Jak nyní aktualizovat Windows 10 na Creators Update?
• Video adaptéry, typy a jemnosti při výběru
• Záložní zdroje napájení na příkladu společnosti Eaton