Abych byl upřímný, moc jsem se netěšil na Dragon's Dogma 2. Her s rozlehlými světy a fantazií jsem měl nějak dost po loňském Baldur's Gate a Slzy království dost. Od pokračování již polozapomenuté hry z dob PS3 jsem proto mnoho neočekával – ale abych neřekl, že mě nezaujalo.
Abych byl upřímný, není snadné Dragon's Dogma 2 popsat. Na jednu stranu je to opravdu další fantasy s otevřeným světem, zmateným příběhem a spoustou questů. Podívejte se na pár upoutávek a jen těžko ji budete odlišovat od něčeho podobného. Goblini, kostlivci, draci – co jsme ještě neviděli? Ale stojí za to jít hlouběji, protože je jasné, že Hideaki Itsuno není žádný hlupák. Každý, kdo s novinkou stráví nějaký čas, potvrdí, že je zde čím si užívat stovky hodin.
Svět Dragon's Dogma je tradiční středověký epos s prvky fantasy. Zde se vše točí kolem draka a vás ─ „rebela“, který může dát tomuto drakovi boj. A vy jako další vyvolení máte jedinečnou příležitost povolat do svých služeb „pěšáky“ ─ válečníky, kteří čekají na váš návrat v nějakém očistci. A právě pěšci (ač existovali již dříve) se ukázali jako nejzajímavější prvek této hry.
Snad hlavní předností Dragon's Dogma 2 jsou možnosti přizpůsobení. Toto je nejlepší editor postav, se kterým jsem se za dlouhou dobu setkal – umožňuje vám vytvořit kohokoli s úžasnou věrností a já jsem zde strávil více než hodinu. Nebudete ale bojovat sami – vždy s sebou budete mít malou společnost pěšců a tyto pěšce si můžete vytvořit sami. Ve hře je deset tříd a vy i vaši pěšci se můžete zapsat do kterékoli z nich. Výběr vyvážené skupiny je klíčem k úspěchu. A pokud se chcete obklopit přáteli z reálného života, editor to umožňuje. A do hry můžete vložit svou oblíbenou filmovou postavu nebo dokonce svého mazlíčka. V procesu přihrávky se setkáte a vytvoříte další hráče; můžete sdílet svůj pěšec s přáteli zasláním jedinečného kódu. Jeden problém je, že pěšci závisí na platformě, takže hráč na Xbox nebude moci načíst pěšce kohokoli z PS5. Nešťastný nedostatek.
Přečtěte si také: Recenze STALKER: Legends of the Zone Trilogy
Jinak před sebou máme tradiční hru tohoto žánru – rozsáhlou, nevyzpytatelnou, která hází úkoly v tu nejméně vhodnou chvíli. Její nejlepší momenty nesouvisí se zápletkou (příběh sám se zlepšil, ale stále si nedělá nárok na ocenění), ale s všedními okamžiky - hledáním pokladů na těch nejpodivnějších místech, náhodnými bitvami a prostě hloupými příhodami. Pak chce odpustit všechno - jak nudný začátek, tak upřímně špatnou technickou formu.
To druhé by mělo být zmíněno samostatně. Před námi je vydání exkluzivně pro moderní platformy, které za sebou zanechalo okovy PS4 a Xbox One. Toto je vlajková loď na RE Engine, motoru, na který je Capcom velmi hrdý. Ale s tím vším je vizuálně Dragon's Dogma 2 těžké vysvětlit. V některých chvílích je opravdu krásná a v jiných vypadá namydleně a chudě. Její barevný tón je tlumený, a proto působí více ponuře a rezervovaně – není Horizon Zakázaný západ, ale spíše Skyrim. Optimalizace zde pokulhává na dvou nohách a na všech platformách. Na Série X, kde jsem to testoval, se novinka osvědčila, ale ne bez problémů. Nezakázaný ray tracing (tato možnost byla přidána až poslední den) znamená, že snímková frekvence nepřesahuje 30 fps a i ty sem tam přeskakují, i když VRR pomáhá. Hry také nejsou cizí sestupy. Jinými slovy, druhý patch je prostě nutný.
A ano, nelze nepoznamenat, že zde existují mikrotransakce, což, jak jistě chápete, není příjemné. Ale tohle je Capcom.
Přečtěte si také: Recenze Splatoon 3: Side Order - Další mistrovská třída od Nintenda
Verdikt
У Dračí dogma 2 můžete strávit sto hodin a stejně tomu nerozumíte. Je rozmarná, zároveň nesmírně známá a velmi nečekaná. Toto je dárek pro fanoušky originálu a pro ty, které už nebaví čekat na nový The Elder Scrolls a svrbí je ruce při rozsekávání všech druhů bažinových plazů. Je to téměř triumf - téměř. Zbývá na něj ještě druhý patch.
Zajímavé také: